Chytrý termostat se prodává jako úsporné zařízení, přitom sám nevytopí ani jednu místnost. Je to spínač s teploměrem, hodinami a připojením do sítě. Na účtu se projeví podle toho, jak je napojený na zdroj tepla. Bez toho zůstane hezčí krabičkou na zdi.

Co termostat vlastně ovládá

Nařízení Evropské komise 811/2013 popisuje regulátor teploty jako zařízení, které funguje jako rozhraní vůči koncovému uživateli, pokud jde o hodnoty a nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje rozhraní ohřívače. Za tou úřední větou se skrývá jednoduchá věc.

Termostat měří teplotu vzduchu v místě, kde visí, porovná ji s tím, co po něm chcete, a podle toho pošle zdroji tepla povel. Klasické zapojení jsou dva vodiče a spínací kontakt. Když je v pokoji chladněji, kontakt se sepne a kotel topí. Když se teplota přehoupne přes nastavenou hodnotu, kontakt se rozepne. Chytrý termostat k tomuhle principu přidává paměť, týdenní plán a připojení do domácí sítě. Samotné spínání zůstává stejné jako u třicet let staré krabičky s kolečkem.

Prostorový termostat, hlavice a regulace kotle

Tři věci se v obchodech i v diskuzích pletou dohromady, přitom každá dělá něco jiného.

Prostorový termostat visí na zdi nebo stojí na komodě a řídí celý zdroj tepla. Měří teplotu v jedné jediné místnosti a podle ní rozhoduje, jestli se topí v celém domě. Tohle je jeho hlavní omezení a zároveň důvod, proč se hodí do bytu nebo do domu s otevřenou dispozicí, ne do domu se šesti pokoji a rozdílnými požadavky.

Elektronická hlavice se našroubuje místo obyčejné ruční hlavice na radiátor a ovládá průtok vody do jednoho topného tělesa. S kotlem nemluví, takže rozděluje teplo mezi místnosti a o jeho výrobě nerozhoduje. Výměna za elektronickou hlavici je běžná domácí práce, jen je potřeba předem znát typ závitu na ventilu.

Regulace zdroje tepla je třetí vrstva a bydlí přímo v kotli nebo v tepelném čerpadle. Určuje teplotu topné vody, ekvitermní křivku, tedy závislost teploty vody na venkovní teplotě, a pořadí zdrojů. Právě tady se rozhoduje o účinnosti, hlavně u kondenzačních kotlů a tepelných čerpadel.

V bytě s dálkovým vytápěním zůstanou domácnosti k dispozici jenom hlavice. Vlastní kotel v domě otevírá všechny tři vrstvy a ty se navzájem ovlivňují, takže se nedají nastavovat po jedné. Jak spolu jednotlivé části vytápění souvisejí, rozebírá průvodce chytrým vytápěním.

Jak se termostat baví s kotlem

Existují dva způsoby a rozdíl mezi nimi je větší než rozdíl mezi značkami. První je prosté spínání.

Termostat sepne kontakt, kotel se rozjede na výkon, který má nastavený, a topí, dokud nedostane povel k vypnutí. Funguje to skoro se vším a je to nejrozšířenější zapojení. Nevýhodou je, že kotel jede stále stejně a mezi zátopy se jen vypíná. Druhý způsob je komunikační sběrnice. Nejznámější otevřený protokol se jmenuje OpenTherm a spravuje ho sdružení OpenTherm Association. Po sběrnici termostat posílá požadovanou teplotu topné vody a míru modulace, tedy informaci o tom, jakou částí svého výkonu má kotel jet. Vedle OpenTherm existují i firemní protokoly konkrétních výrobců, které fungují podobně, ale jen v rámci jedné značky.

Rozdíl pozná hlavně majitel kondenzačního kotle, jehož účinnost stojí na tom, jak chladná se voda vrací ze soustavy zpátky do kotle. Modulovaný provoz s nižší teplotou vody tomu vyhovuje, série krátkých zátopů a odstávek ne.

A teď to podstatné. Připojení termostatu na svorky kotle nebo na komunikační sběrnici je zásah do zapojení zdroje tepla. Patří topenáři nebo servisní firmě, která zdroj instalovala, a u plynových zařízení platí zvláštní požadavky na oprávnění a revize. Neodborný zásah do kotle nebo do tepelného čerpadla se obvykle promítne do záruky, takže si podmínky výrobce přečtěte dřív, než něco odpojíte. Totéž platí pro bezdrátové termostaty, u nichž se sice samotný ovladač jen položí na stůl, ale přijímač se ke zdroji tepla stejně připojuje.

Wi-Fi, Zigbee, nebo žádné rádio

Připojení termostatu do sítě se řeší třemi cestami a každá si něco zavírá.

Wi-Fi termostat je nejběžnější a nejjednodušší na start. Připojí se přímo k domácímu routeru, nepotřebuje žádnou další krabičku a ovládá se z telefonu odkudkoli. Cenou je závislost na cloudu, tedy na serveru výrobce, přes který u části modelů putuje každý povel. Wi-Fi rádio má také vyšší spotřebu. Bateriové modely proto vydrží kratší dobu než termostaty s úspornějším rádiem a část výrobců je rovnou napájí z rozvodu, což z instalace dělá práci pro elektrikáře s oprávněním.

Zigbee, Z-Wave nebo Thread termostat mluví úsporným rádiem a potřebuje bránu, tedy hub, který jeho povely překládá do domácí sítě. Zigbee spravuje sdružení Connectivity Standards Alliance a připojená zařízení si mezi sebou staví síť typu mesh, kde napájené prvky přeposílají zprávy dál. Start je složitější a dražší, provoz odolnější, protože povely obvykle nemusí ven z domu. Rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným prostředím rozebírá průvodce systémy chytré domácnosti.

Programovatelný termostat bez připojení je poctivá varianta pro toho, kdo nechce aplikaci. Umí týdenní plán, nemá výpadky a nikdy mu neskončí podpora. Ovládá se ale jen na místě a o geofencingu si může nechat zdát.

U vytápění se výpadek neohlásí chybovou hláškou v telefonu, ohlásí se v lednu ranní teplotou v ložnici, a podle toho se vyplatí vybírat.

Programy, geofencing a samoučení

Marketingové funkce termostatů se dají rozdělit na ty, které fungují spolehlivě, a na ty, které vypadají líp v prospektu.

Týdenní program je nejnudnější a přinese nejvíc. Ráno teplo, přes den útlum, večer teplo, v noci nižší teplota. Nastaví se jednou a pak se roky nesahá.

Geofencing používá telefon jako čidlo polohy. Termostat sleduje, jestli je telefon uvnitř nastaveného okruhu kolem domu, a podle toho přepíná mezi domácím a nepřítomným režimem. Zní to skvěle a v jednočlenné domácnosti to funguje. Slabin má několik. Poloha se odečítá z telefonu, takže vypnutá data nebo úsporný režim ji zablokují. Druhý člen domácnosti, který zůstal doma bez svého telefonu v okruhu, o teplo přijde. A dům se nemusí stihnout vytopit včas, protože cesta z práce trvá dvacet minut a prohřátí zdí mnohem déle.

Samoučení neboli adaptivní start řeší právě tenhle problém. Termostat si během několika dnů změří, jak rychle v domě stoupá teplota, a začne topit s takovým předstihem, aby bylo v šest ráno teplo. U rychle reagujících soustav s radiátory to funguje dobře. U podlahového topení, které nejdřív musí prohřát betonovou desku, jsou možnosti regulace mnohem menší a časté změny teploty tam nedávají smysl.

Detekce otevřeného okna má dvě provedení. Levnější odhaduje otevřené okno z prudkého poklesu teploty a občas se splete při větrání ve vedlejší místnosti. Magnetické čidlo přímo na okně je přesné, jenom se musí dokoupit.

Předpověď počasí má smysl u pomalých soustav, protože termostat začne topit dřív, než příchod studené fronty dorazí k čidlu v pokoji.

Hystereze a proč kotel cykluje

Termostat nespíná na jedné přesné hodnotě. Kdyby to dělal, kotel by naskakoval a vypínal každou chvíli, protože teplota vzduchu kolísá o desetiny stupně nepřetržitě.

Místo toho pracuje s pásmem. Sepne, když teplota klesne pod dolní hranici, a rozepne, až když vystoupá nad horní. Šířce toho pásma se říká hystereze a u lepších termostatů se dá nastavit.

Nastavení má praktický dopad. Úzké pásmo drží teplotu přesněji, ale kotel spíná často a krátce, čemuž se říká cyklování. Časté krátké zátopy zkracují životnost komponent a kotli neprospívají, široké pásmo je k technice ohleduplnější, jenže v pokoji se teplota znatelně houpe. U termostatů komunikujících po sběrnici tenhle kompromis do velké míry mizí, protože kotel nemusí přepínat mezi plným výkonem a nulou, pracuje plynule na nižším výkonu.

Roli hraje i to, kde termostat visí, protože celé pásmo se počítá z jeho vlastního čidla. Za závěsem je vzduch chladnější a kotel topí zbytečně dlouho. Na osluněné stěně čidlo naopak ohlásí teplo, které v pokoji není. Kdo termostat jen vyměnil kus za kus, obvykle zdědil i špatné místo po tom starém.

Kolik z úspory patří termostatu

Procento z prospektu je v celé kategorii nejméně užitečné číslo, protože měří něco jiného, než si pod ním čtenář představí. Chytrý termostat nesníží tepelnou ztrátu domu ani nezvýší účinnost kotle. Umí jedinou věc. Netopit tam a tehdy, kde a kdy to nikdo nepotřebuje, a u modulovaných zdrojů držet nižší teplotu topné vody. Přínos je tedy přesně tak velký, jak velká byla dosavadní zbytečná spotřeba, a ta se u dvou sousedních domů liší násobně.

Do výsledku se přimíchá počasí. Zima s dlouhou mrazivou epizodou vypadá v účtu jako zdražení, i když regulace pracovala lépe než rok předtím. Porovnávat proto má smysl jen odečty za srovnatelné období a s vědomím, že jedna sezona nestačí. Poradnu k vyúčtování a zálohám za energie vede Energetický regulační úřad. Jak se měření spotřeby staví od začátku, popisuje přehled úspory energií s chytrou domácností. Zvláštní opatrnost patří tepelnému čerpadlu a podlahovému topení. Hluboký noční útlum tam spotřebu klidně zvýší, protože ranní dohnání ztráty vyjde na víc energie, než kolik se přes noc ušetřilo. Nastavení od souseda s plynovým kotlem se tam kopírovat nedá.

Když vypadne internet nebo baterie

Wi-Fi termostat by měl při výpadku připojení dál jet podle posledního nastaveného programu, ptejte se na to konkrétně, protože formulace o ovládání odkudkoli tuhle informaci neobsahuje. Termostat, který bez serveru výrobce jen zobrazí chybu, je v topné sezoně problém.

Bateriové termostaty a hlavice se jednou vybijí, většina modelů hlásí nízký stav baterie s předstihem a přepne do nouzového režimu, ale spolehnout se na to bez ověření nemá smysl. Do kalendáře patří jedna kontrola ročně před sezonou. Poslední otázka patří do stejné kategorie. Co z termostatu zbude, když výrobce ukončí provoz své služby. U modelu závislého na cloudu obvykle zůstane ruční ovládání přímo na krabičce a nic víc.

Na co si dát pozor

  • Zjistěte si nejdřív, co v domě vlastně regulujete. V bytě s dálkovým vytápěním prostorový termostat nemá co spínat a smysl mají jen hlavice.
  • Ověřte, jestli váš kotel nebo tepelné čerpadlo umí komunikační sběrnici. Rozdíl mezi prostým spínáním a modulací je znatelnější než rozdíl mezi značkami termostatů.
  • Připojení termostatu ke zdroji tepla svěřte topenáři nebo servisní firmě. Neodborný zásah může ovlivnit záruku, podmínky si přečtěte u výrobce.
  • Ptejte se, co termostat zvládne bez internetu a co se stane při vybité baterii. Uprostřed sezony se to zjišťuje špatně.
  • Geofencing pracuje s polohou telefonu. V domácnosti, kde někdo pracuje z domova nebo chodí ven bez mobilu, dělá spíš potíže.
  • Nastavení odjinud nekopírujte. Tepelné čerpadlo a podlahovka vyžadují jiný postup než plynový kotel s radiátory.
  • V nájmu se hlavice dají po skončení smlouvy odšroubovat a odnést. O zásahu do kotle rozhoduje majitel, k čemuž vede chytrá domácnost do bytu a do nájmu.

Než termostat objednáte

Dvě otázky rozhodnou o většině nákupu. Jaký zdroj tepla v domě je a jestli má komunikační rozhraní, na které se dá termostat napojit. Odpověď zná servisní firma, která zdroj instalovala, a půlhodinový telefonát ušetří vracení zboží. Třetí otázka je praktická. Kdo v domácnosti bude teplotu měnit. Regulace, ke které má přístup jediný člověk, se v praxi obchází přitápěním v jiném pokoji nebo ručním zásahem přímo na kotli.

Rozpočet se přitom netočí kolem samotného termostatu. Podstatnou část ceny tvoří práce topenáře a případné hlavice na radiátory, takže se vyplatí spočítat celek dopředu, jak k tomu vede přehled nákladů na chytrou domácnost. A počítejte s tím, že první sezonu strávíte laděním, termostat nastavený podle návodu a dům nastavený podle vlastní zkušenosti bývají dvě různé věci.